Auto v podnikání: na co si dát pozor, abyste zbytečně neplatili

Tagy:  auto v podnikání, firemní auto, silniční daň

Sponzorované odkazy:

Auto v podnikání: na co si dát pozor, abyste zbytečně neplatili

Automobil může být pro podnikání téměř nepostradatelný. S jeho pořízením a provozem ale přichází nejen náklady na palivo a servis, ale také povinnosti, evidence a daňová pravidla. Některé z nich navíc nejsou na první pohled zřejmé. Na co by si měli podnikatelé a firmy dát pozor?

Povinné ručení je základ, STK se nevyplácí odkládat

Každé vozidlo provozované na veřejných komunikacích musí mít sjednané povinné ručení. Minimální zákonné limity jsou 50 milionů Kč na každého poškozeného u újmy na zdraví a 50 milionů Kč na majetkovou škodu celkem. Havarijní pojištění povinné není, může ale dávat smysl zejména u dražších firemních vozů.

Pozor také na technickou kontrolu. U běžného osobního automobilu je první STK po čtyřech letech od první registrace a následně každé dva roky. Stejnou dobu platnosti má i měření emisí. To, že automobil používáte k podnikání, samo o sobě neznamená, že musíte na STK častěji. Výjimkou jsou například některé zvláštní režimy, jako vozidla taxislužby nebo autopůjčovny.

V autě je navíc potřeba mít předepsanou povinnou výbavu. U osobního vozu se vyplatí zkontrolovat zejména autolékárničku, výstražný trojúhelník, reflexní vestu a podle konkrétního vozidla také náhradní kolo či vybavení k jeho výměně.

Silniční daň? U běžného osobáku už ne

Jedním z častých omylů je představa, že podnikatel musí za služební osobní automobil každý rok platit silniční daň. Běžné osobní automobily už předmětem silniční daně nejsou. V současnosti se daň týká především vybraných nákladních vozidel kategorií N2 a N3 a jejich přípojných vozidel.

To ale neznamená, že je provoz firemního auta bez daňových povinností. Při pořízení vozidla a jeho používání je potřeba správně řešit například odpisy, pohonné hmoty, opravy, pojištění nebo případně DPH.

Kniha jízd není vždy povinná, přesto může zachránit situaci

Zákon neukládá každému podnikateli automaticky vést klasickou knihu jízd. V praxi je ale evidence jízd velmi užitečná, protože pomáhá prokázat, že automobil skutečně slouží podnikání a v jakém rozsahu. To je důležité například při uplatňování skutečných nákladů nebo odpočtu DPH.

Zaznamenávat lze například datum, trasu, účel cesty, počet kilometrů a stav tachometru. Zvláštní pozornost je potřeba věnovat situaci, kdy se firemním automobilem jezdí také soukromě. U zaměstnance může mít takové využívání navíc dopad na jeho zdanitelný příjem.

Pozor na DPH a soukromé jízdy

Pokud je firma plátcem DPH, může si za splnění zákonných podmínek uplatnit DPH například z pořízení automobilu a jeho provozních nákladů. Jestliže ale vozidlo slouží současně k podnikání i soukromým účelům, není možné automaticky předpokládat, že veškeré náklady a DPH souvisejí pouze s podnikáním.

Právě tady se vyplatí mít používání auta dobře zdokumentované. U firemního vozu svěřeného zaměstnanci je navíc vhodné předem jasně stanovit, zda a za jakých podmínek ho může používat soukromě.

Kdo platí benzín a čí je vlastně auto?

Důležité je také rozlišovat, zda je automobil majetkem firmy, podnikatel ho má v nájmu, na leasing, nebo používá vlastní soukromé vozidlo pro pracovní cesty.

Například zaměstnanec, který na pracovní cestě použije vlastní automobil, může za splnění podmínek dostat cestovní náhradu. Pro rok 2026 činí základní sazba náhrady u osobního automobilu 5,90 Kč za kilometr, k tomu se připočítává náhrada za pohonné hmoty podle příslušných pravidel.

U OSVČ je zase potřeba zvolit správný způsob uplatňování výdajů. Nelze jednoduše současně uplatňovat všechny skutečné náklady a postupy určené pro jiný režim výdajů. Právě způsob, jakým podnikatel výdaje uplatňuje, proto stojí za konzultaci s účetní nebo daňovým poradcem.

Před cestou do zahraničí zkontrolujte víc než jen dálniční známku

Firemní automobil může bez problémů vyrazit i za hranice, ale před cestou je dobré zkontrolovat podmínky konkrétní země. Především si ověřte, zda potřebujete dálniční známku, mýtné nebo jiné poplatky.

V Česku se například elektronická dálniční známka týká vozidel do 3,5 tuny na zpoplatněných úsecích. Pro rok 2026 stojí běžná roční známka 2 570 Kč. U vozidel s jiným druhem pohonu mohou platit zvýhodněné sazby nebo osvobození.

Při cestě do zahraničí je rozumné mít s sebou také zelenou kartu. V ČR se od roku 2024 pojištění ověřuje elektronicky, ale při cestách do zahraničí ji stát doporučuje mít u sebe.

A ještě jedna záludnost: pokud řidič cestuje služebním autem, které není napsané přímo na něj, může být praktické mít dokument potvrzující oprávnění vozidlo používat. U leasingového nebo firemního vozu to může při silniční kontrole v zahraničí výrazně usnadnit vysvětlení situace. Podmínky používání služebního vozidla se navíc mohou mezi jednotlivými státy lišit.

Nezapomeňte ani na servis

Povinnosti nekončí u STK. Podnikatel by měl hlídat také servisní intervaly doporučené výrobcem, stav pneumatik, brzd, světel nebo provozních kapalin. U firemního automobilu je navíc dobré uchovávat faktury a doklady o opravách a údržbě.

Pravidelná kontrola dokumentů a nákladů může být nakonec stejně důležitá jako samotná péče o automobil. Dobře vedená evidence totiž usnadní nejen účetnictví, ale také případné prokazování oprávněnosti výdajů při daňové kontrole.

Článek Auto v podnikání: na co si dát pozor, abyste zbytečně neplatili byl publikován 6. října 2026 v 00.00 v rubrice Informace. Autorem článku je Hedvika Remová. Pro diskusi slouží komentáře (0).

Prosím čekejte ...
Prosím čekejte ...

Podobné články

Prosím čekejte ...