Příběhy méně známé: Škoda typ 990 „Hajaja“

Tagy:  Auto Škoda, Škoda typ 990 „Hajaja“, Š 990 NOV, Škoda 1000 MB, Škoda 1100 MB

Sponzorované odkazy:

Příběhy méně známé: Škoda typ 990 „Hajaja“

Legendární „Embéčko“ Škoda 1000 MB s motorem umístěným u poháněných zadních kol patřilo v polovině 60. let k nejmodernějším vozům litrové třídy na světě. Kromě základního čtyřdveřového sedanu bylo zvažováno také kupé, roadster – a kombinovaná karoserie.

Od jara 1959 mladoboles­lavští připravovali jednu z nejzásadnějších technologických transformací v historii podniku, model Škoda 1000 MB. Především šlo o přechod od konstrukce automobilů se samostatným podvozkem (a rámem) k progresivní samonosné karoserii a dále o opuštění klasické koncepce s motorem vpředu a pohonem zadních kol ve prospěch soustředění kompletního hnacího řetězce v zádi vozu. To bylo na počátku 60. let ve světě módní řešení.

Současně probíhala výstavba nových výrobních provozů mladoboleslavské automobilky, z jejíž moderní linky světové úrovně sjel první sedan Š 1000 MB v dubnu 1964. S přispěním závodů Kvasiny a Vrchlabí se podařilo zvýšit celkovou produkci značky Škoda během deseti let (1963–1973) takřka čtyřnásobně, ze 42 550 na 162 208 kusů ročně.

Š 990 NOV

Cestu k sériovému modelu Škoda 1000 MB vytyčil projekt Š 990 NOV (nový osobní vůz). Jeho vývoj odstartoval v Mladé Boleslavi v roce 1959, do října 1961 vznikla padesátikusová série prototypů. Kromě různých provedení čtyřdveřové uzavřené karoserie sedan se pracovalo také na alternativních dvoudveřových verzích bez horní části sloupků B karoserie, předobrazu sériových vozů Škoda 1000/1100 MBX. V podobě prototypu vznikla i otevřená 2+2místná Škoda typ 990/991 Roadster s motorem vzadu, nezapomnělo se ale ani na kombi.

V únoru 1963 dokončili v Mladé Boleslavi přestavbu karoserie 34. prototypu z 50kusové série NOV, sedan s více než 31 tisíci ujetými kilometry byl překarosován na kombi. Konstruktéři se museli vypořádat s problémem umístění motoru pod podlahou zavazadlového prostoru. Řešením bylo uložení řadového čtyřválce zcela naležato, s hlavou válců v levé části vozidla.

Řadový čtyřválec měl ležatou polohu, odtud přezdívka „Hajaja“.Řadový čtyřválec měl ležatou polohu, odtud přezdívka „Hajaja“.

Motor naležato = Hajaja

Uložení motoru inspirovalo k přezdívce „Hajaja“, podle dobového seriálu rozhlasových pohádek na dobrou noc. Vpravo od pohonné jednotky se ocitl vodní chladič. Na rozdíl od obdobně koncipovaných modelů konkurenčních zahraničních značek totiž Škoda nepoužila chlazení vzduchem. Úložný prostor byl přístupný zadním vzhůru výklopným víkem, v horní poloze fixovaným kovovou vzpěrou. V kombi dlouhém 4150 mm, širokém 1620 mm a vysokém 1400 mm bylo možné přepravovat předměty o délce až 1600 mm. Rozvor 2400 mm odpovídal standardnímu sedanu.

Poloha motoru za zadní poháněnou nápravu umožnila vytvořit v přídi další zavazadlový prostor, plnící zároveň funkci deformační zóny. Z užitečné hmotnosti 380 kg zbývalo po odečtení čtyř osob po 75 kg na náklad 80 kg. Z pohotovostní hmotnosti 811,5 kg připadalo na zadní nápravu 61 %, u plně naloženého kombi se podíl snížil na příznivějších 59,5 %.

Nakonec dostala ve výrobě před Š 990 přednost kupé Š 1000/1100 MBXNakonec dostala ve výrobě před Š 990 přednost kupé Š 1000/1100 MBX

Komplikovaná vestavba motoru výrobu Hajaji stopla

Z třítýdenního programu zkoušek, během nichž prototyp na přelomu května a června 1963 absolvoval k 7000 km, vyplynula spotřeba 7,6 l na 100 km při průměrné rychlosti 74 km/h. Se čtyřválcem o objemu 988 cm3 a výkonu 42 k (31 kW) při 4650 ot./min dosáhl „Hajaja“ největší rychlosti 115 km/h.

Pozitivně byla hodnocena vzdušnost interiéru i velkorysý objem dvou prostorů na náklad a zavazadla, k nevýhodám patřila komplikovaná vestavba motoru pod ložnou plochu zavazadelníku, výrazně omezující servisní přístupnost, problémy byly i s chlazením čtyřválce ve stísněném prostoru. I proto padlo rozhodnutí nezařadit kombi do výrobního programu.

Automobilka Škoda se plně soustředila na náběh sériové produkce velmi zdařilého sedanu Š 1000/1100 MB, v období 1964–1969 dodala zákazníkům 440 639 kusů. Osamoceným derivátem sedanu uvedeným na trh se stala pouze atraktivní dvoudveřová verze Š 1000/1100 MBX bez horní části sloupků B karoserie (1966–1969: 2517 ks), zájem o praktické kombi prodloužil kariéru staršímu provedení Octavia Combi až do roku 1971.

Na rozdíl od třídveřového modelu Octavia Combi nabízel „Hajaja“ pohodlnější nastupování na zadní sedadlaNa rozdíl od třídveřového modelu Octavia Combi nabízel „Hajaja“ pohodlnější nastupování na zadní sedadla

Jediný vyrobený prototyp kombi Škoda typ 990 „Hajaja“ je dnes součástí expozice Škoda Muzea v Mladé Boleslavi.

Zdroj foto: Škoda Auto

Článek Příběhy méně známé: Škoda typ 990 „Hajaja“ byl publikován 25. června 2020 v 00.00 v rubrice Auta, Informace a Značky aut. Autorem článku je Pavla Jelínková. Pro diskusi slouží komentáře (0).

Prosím čekejte ...
Prosím čekejte ...

Podobné články

Prosím čekejte ...